DRŽME SE PEVNĚ VĚČNÉ NAUKY VÍRY CÍRKVE

 Základní pravdy – dědictví víry (depositum fidei), jež církev převzala od apoštolů, svatých a mučedníků, uchovává a předává dál:

• Kristus založil pouze jednu Církev – katolickou – a proto jen ona má plnost Kristovy pravdy a ukazuje autentickou cestu ke spáse v Něm pro nás všechny.
• Eucharistie a všechny svátosti jsou ustanoveny Bohem a nikoli vyvíjeny lidmi. Eucharistie je skutečně Tělem a Krví, Duší a Božstvím Kristovým, a je neuctivé, když někdo ke sv. přijímání přistupuje ve stavu těžkého hříchu bez lítosti, ba naopak je to strašlivá svatokrádež ke škodě jednotlivce i celé Církve.
• Svátost manželství je ustanovena Bohem. Ten ji dal člověku na základě přirozeného zákona manželství mezi jedním mužem a jednou ženou, kteří po celý společný život si jsou věrni a otevřeni početí dětí. Lidstvo nemá ani právo ani možnost manželství nově definovat.
• Každý člověk je stvořen k obrazu Božímu jako muž a žena, a všem lidem by mělo být pomáháno toto objevit, a nikoli tuto skutečnost nestoudnými pokusy podkopávat a nepopiratelnou biologickou a Bohem danou identitu odmítat.
• Sexuální aktivity mimo manželství jsou vždycky těžkým hříchem a proto nemohou být žádnou autoritou uvnitř Církve trpěny, nelze jim ani žehnat, ani je považovat za přípustné.
• Víra, že všichni muži a ženy dojdou spásy bez ohledu na to, jaký život vedou, je falešná a nebezpečná, neboť odporuje tomu, co Ježíš nám v evangeliu opakovaně říká. Musíme „zapřít sebe samy, vzít na sebe svůj kříž a následovat Pána“ (srvn. Mt 16,24). On nám ukázal svou milostí cestu k vítězství nad hříchem a smrtí skrze pokání a svátostnou zpověď. Je důležité, abychom přijali tuto radost a naději, jakož i svobodu, které plynou z lítosti a pokorného vyznání našich hříchů.
• Abychom následovali Ježíše, musíme se dobrovolně rozhodnout vzít na sebe náš kříž, a ne se pokoušet za každou cenu odstranit utrpení, které náš Pán každému v denním životě individuálně nakládá. Tajemství spásného utrpení – tzn. utrpení, které náš Pán nám v tomto světě umožňuje prožít a přijmout a které bychom Jemu měli odevzdat v jednotě s Jeho utrpením – nás vede k pokoře, očišťuje a zároveň v nás prohlubuje radost z života v Kristu.

 biskup Joseph E. Strickland