Amsterdamský biskup říká, že mladí katolíci se vracejí ke „kořenům víry“, chtějí tradiční liturgii

Mladí katolíci, kteří přijali tradici, se v Nizozemsku „objevují odnikud“ a „jdou opačným směrem“ než starší, liberální generace, uvedl nizozemský biskup Johannes Hendriks. ‚Duch svatý působí.‘

Nizozemský biskup Johannes Hendriks řekl, že mladí katolíci se vracejí ke kořenům víry, včetně tradičnějších liturgií. V rozhovoru pro německý list Die Tagespost popsal biskup z Haarlemu-Amsterdamu dynamiku katolíků v Nizozemsku. Zatímco mnozí ze starší generace stále požadují heterodoxní „reformy“ v duchu německé „Synodální cesty“, mladí katolíci se vracejí k tradici.

„Mladší jdou opačným směrem: ke kořenům naší víry,“ řekl. "Naopak ti starší přicházejí s tématy tehdejší Pastorační rady." Hendriks odkazoval na takzvanou holandskou „Pastorační radu“, která se konala v letech 1966 až 1970, a je srovnatelná s heretickou Synodální cestou v Německu. Heterodoxní projekt je považován za hnací faktor v odkřesťanštění země.

Na otázku, co zajímá mladé katolíky, kteří se chtějí vrátit ke kořenům víry, biskup odpověděl: „Charismata, povolání a zájmy mezi mladými lidmi jsou stejně rozmanité jako v Církvi jako celku: jsou mladí lidé, kteří se zavázali sbližovat další mladé lidi a sdílet s nimi svou víru a přátelství, a jsou i tací, kteří se zavázali pomáhat chudým, například s hnutím Sant'Egidio. Jsou tací, kteří se zajímají o liturgii, často v klasické podobě, nebo kteří mají zvláštní zájem o prohloubení a formování své víry. Nedávno jsem se bavil s babičkou z naší farnosti, která řekla, že se jí moc nelíbí, když se někdy během týdne mše svatá slouží tradičnějším způsobem, ale jejímu vnukovi to připadá úžasné!" připomněl biskup. "Takže na jednu stranu kvůli tomu trochu reptala," pokračoval. „Na druhou stranu jsem cítil, že babičce se vlastně líbilo, že mše byla pro jejího vnuka tak důležitá. Duch svatý působí."

Zatímco celá generace vyrostla bez řádné znalosti víry v důsledku holandské „Pastorační rady“, Hendriks také poukázal na známky naděje. Řekl, že „odnikud se objevuje stále více mladých lidí. Často nepocházejí z katolických rodin, ale chtějí být přijati do katolické církve, protože se jich to dotklo. Letos máme 250 mladých lidí, kteří přišli ke katolické víře, včetně muslimů. A trend je stoupající. Vidíme – a nesmíme na to nikdy zapomenout – že to není naše Církev, ale je to Duch svatý, kdo vede církev. Je to Boží církev."

Prelát varoval biskupy v Německu, aby nepokračovali v Synodální cestě, aby země úplně neztratila svou víru. "Mluvím také ze zkušenosti z Nizozemska," poznamenal Hendriks. „Sám jsem byl svědkem Pastorační rady v 60. letech. Tamní věřící měli stejné myšlenky, jaké se nyní objevují na Synodální cestě v Německu „Mohu jen poukázat na důsledky, které tyto myšlenky měly v naší zemi: způsobily velké rozdělení a neshody – mezi věřícími, s Římem a všeobecnou církví – a vedly k silné sekularizaci. Lidé se k víře obrátili zády. Doufám, že se [němečtí biskupové] poučí ze zkušeností v Nizozemsku. Namísto oslabování víry by bylo důležité být upřímný a přiznat, když už nemůžete plně věřit tomu, co učí Církev. Lumen Gentium nás učí, že musíme vždy chodit v jednotě se staletou církevní tradicí. Nemůžeme vymyslet novou víru. To, co například Církev učila a věřila, že manželství je vhodným rámcem pro sexualitu, to nelze jednoduše změnit,“ uzavřel biskup Hendriks.

Zdroj: LifeSiteNews, 28. 8. 2024, pracovní překlad, originál zde.